Sebevrah
11. 12. 2007
Pomalu přicházel,
rychlostí zastavil.
V dešti se procházel,
aby hřích napravil.
Na bedrech nesl kříž,
a bibli v podpaží.
Kdysi byl víře blíž,
sám již ji nevěří.
Na krku přívěsek,
křesťan snad byl.
A v objetí soutěsek,
sebe popravil.
Ležel tam opuštěn,
jen jeho tělo.
Bohem byl odvržen,
však duši se chtělo … do Ráje
Bůh kmitl dlaní,
zas směrem dolů.
A poslušník boží,
navzdory bolu.
Kráčí si po schodech,
kamenné stavby.
Svázaný v okovech,
se znakem pravdy.
Tetován na čele,
hříchem sebevraha.
Bičován v kostele,
na duši co je nahá.
Prošel si očistcem,
zas frontu stojí.
Totálně vyřízen,
v srdci se bojí.
V kolenou zlomený,
před Bohem padl.
Ránami strestaný,
položil hlavu – na pánovo bílé sukno ..
A Bůh zhojil rány,
jenž na duši měl.
Za životní šrámy,
v ráj propuštěn .. byl i sebevrah..
rychlostí zastavil.
V dešti se procházel,
aby hřích napravil.
Na bedrech nesl kříž,
a bibli v podpaží.
Kdysi byl víře blíž,
sám již ji nevěří.
Na krku přívěsek,
křesťan snad byl.
A v objetí soutěsek,
sebe popravil.
Ležel tam opuštěn,
jen jeho tělo.
Bohem byl odvržen,
však duši se chtělo … do Ráje
Bůh kmitl dlaní,
zas směrem dolů.
A poslušník boží,
navzdory bolu.
Kráčí si po schodech,
kamenné stavby.
Svázaný v okovech,
se znakem pravdy.
Tetován na čele,
hříchem sebevraha.
Bičován v kostele,
na duši co je nahá.
Prošel si očistcem,
zas frontu stojí.
Totálně vyřízen,
v srdci se bojí.
V kolenou zlomený,
před Bohem padl.
Ránami strestaný,
položil hlavu – na pánovo bílé sukno ..
A Bůh zhojil rány,
jenž na duši měl.
Za životní šrámy,
v ráj propuštěn .. byl i sebevrah..
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář